Poslední den ve škole jsme se zúčastnili fyzikální soutěže. Soutěžili jsme ve dvojici stejně jako němečtí studenti. Úkolem bylo postavit co nejstabilnější most z párátek za pomoci tavicí pistole. Snažili jsme se využít naše znalosti a postavili jsme most z celkem mála párátek oproti ostatním a dokončili jsme ho s poměrně velkou časovou rezervou. Nakonec jsme ale zaskočili i sebe, jelikož náš most při hodnocení vydržel nejvíce ze všech, unesl necelých 11 kg a tím pádem jsme so

Nevěříme tomu, že už zde jsme druhým týdnem. Stále žasneme nad krásnou krajinou, která obklopuje naši vesničku. Stále chodíme společně běhat, protože zde jsou ideální podmínky pro běžce. Počasí je většinou slunečné a jedině studený vítr to trošku kazí. Krajina je velmi rovinatá na rozdíl od té naší, nejsou zde skoro žádné kopce. Převažují zde pole, která patří naší rodině, ale najde se tu i pár lesíků. Když se poštěstí, můžeme v polích zahlédnout divokou zvěř, srnky se občas

Ve škole jsme dokončili náš projekt pro německé studenty, na kterém jsme předchozí dva týdny pracovali. Dost jsme se u toho i nasmáli, když jsme poslouchali německé studenty, jak se snaží mluvit česky. Mívali občas problémy s danými souhláskami. Vytvořili jsme jim totiž slovník, který by se jim mohl hodit, až nás za pár týdnů navštíví. S tvorbou slovníku nám pomohl opět pan Altmann, který se hlavně podílel na zapsání výslovnosti českých slov.

Ubíhá nám to neuvěřitelně rychle, jako bychom přijeli teprve včera. Mimo porovnávání rozdílů ve vyučování také trávíme čas s naší rodinou. Moc si to užíváme, i přesto že se domů vracíme často pozdě, většinu dnů tento týden jsme měli až devět vyučovacích hodin. I přesto ale využíváme čas, který nám na konci dne zbyl, naplno. Byli jsme běhat, jezdili jsme na koních a hráli společně deskové hry.

O prvním víkendu jsme navštívili Neubrandenburg - největší město v okolí. Nejprve jsme šli nakupovat, ale vesměs to bylo stejné jako u nás. Pak jsme si zašli na pizzu do restaurace, kterou naši Němci rádi navštěvují. Podle jejich tipů jsme si vybrali a vybrali jsme dobře, moc nám chutnalo. Pak jsme zašli na únikovku. Bylo to zajímavé, nejtěžší bylo ale asi přemýšlet logicky a do toho si překládat věci z němčiny tak, abychom porozuměli. Pomohla nám ale všímavost, z únikovky js

O víkendu jsme opět s rodinou vyjeli za zážitky. Navštívili jsme zábavní park Kletterpark Burg Stargard, kde jsme si zajezdili na bobové dráze a pak jsme si zahráli minigolf. Pak jsme trávili čas s rodinou hraním her, deskovek a zastříleli jsme si ze vzduchovky. Bylo to skvělé a teď je před námi už jen poslední týden.

Ráno jsme se plní očekávání vydali na cestu z Ostravy. Byli jsme rádi, že jsme sotva zavřeli kufry, i batohy jsme měli plné věcí, které se nám do kufrů nacpat nepovedlo. Jízda prvním vlakem nám uběhla nejrychleji, většinu z ní jsme prospali. V Praze jsme bez problému přestoupili na vlak směrem do Berlína, kde nás čekal poslední přestup. Přestup v obrovském berlínském nádraží byl opět bez problémů, a tak jsme vyjeli směrem na sever za naší rodinou. V podvečer, po celém dni ces

Hned den po příjezdu nás čekal náš první den ve škole. Hned z rána jsme se potkali s ředitelem školy a s panem Altmannem, který nám vytvářel naše rozvrhy. První týden jsme se připojili k třídě mého Němce - třída 10GA. První věc, která nás zaskočila, byla délka hodin a přestávek. Místo klasických 45minutových hodin jsme měli 90minutové bloky a mezi bloky byly vždy 30minutové přestávky, ve kterých jsme museli být buď venku, nebo ve velkém átriu, třídy se zamykaly.